DOKTRÍNA Vysoké Mravnosti

Tato Doktrína prezentuje stanovisko k příčinám současného stavu společnosti, určuje základní hodnotovou orientaci, přináší definice základních pojmů, nabízí způsoby východu z ideologické krize.

Doktrína zahrnuje koncepci ideologie a vysocemravní společnosti, která by mohla posloužit jako základ:

• pro formování státní politiky;
• pro zdokonalení právníhosystému;

• pro rozpracování cílených programů v oblasti zlepšení morálky.

I. Příčiny současného stavu společnosti.

Současná společnost se nachází v globální krizi. Ta se projevuje v různých oblastech: v politické, hospodářské, v oblasti zemědělství, ve zdravotnictví, v rodině, v mezilidských vztazích a v jiných oblastech. Prvořadou příčinou jakékoliv krize je pokles nebo nedostatek mravnosti jak u jednotlivých členů společnosti, tak i u společnosti jako celku.

Mravní hledisko je založeno v Ústavách prakticky všech zemí, mravní základy jsou přítomny v každé filozofické nauce, v každém hlavním náboženství světa. Ale mezi "teorií" a "praxí" je propastný rozdíl.

V čem je příčina? Nám se zdá, že příčinou je absence základních znalostí o Zákonech vesmíru a následkem neznalosti je záměna základních pojmů, které tvoří jádro budování libovolné rozvíjející se společnosti.

Současná společnost se nejenom nevyvíjí (v jednotlivých oblastech), ale spíše degraduje jako celek. Tato konzumní společnost, ve které bobtnají přemrštěná přání, se nachází především ve sféře materiálního blahobytu a touhy po životním uspokojení. Hlavní prioritou lidí je získávání bohatství a základní pojmy jsou interpretovány v opačném významu.

Porovnáním chápání základních pojmů v konzumní společnosti a vysocemravní společnosti můžeme spatřit východ z globální krize, která se rozšířila do všech zemí světa.

II. Základní pojmy existující v konzumní společnosti a vysocemravní společnosti.

Pojem „Bůh“. V konzumní společnosti tento pojem přestává být vnímán jako zdroj absolutních hodnot řidicích celý život člověka. Místo toho se rozšiřuje fetišismus - náboženské uctívání materiálních hodnot, vládne kult peněz. Psychologie "fast foodu" se projevuje i v otázkách víry. Uctívání Boha má často formální charakter, který je spojen jenom s dodržováním rituálů.

Objektivně Bůh je Nejvyšší zákon, kterým se řídí vesmír. Vše je podřízeno tomuto Zákonu. Následovat jej umožňuje jedinci rozvíjet se v duchovní a mravní rovině.

Otázka existence Boha postupně přechází z oblasti nábožensko-filozofických úvah do oblasti vědeckého výzkumu.

Například ve světě existuje velký počet základních fyzikálních konstant (gravitace, elektromagnetická síla, nukleární síla, poměr poloměru Země ke vzdálenosti ke Slunci a další). Výsledky výzkumů matematiků, fyziků a astrofyziků z různých zemí světa – I. L. Rozentala, V. A. Nikitina, R. Breuera, F. Dysona, J. Polkinghorna, J. Barrowa, F. Tiplera, G. Jina a jiných – svědčí o tom, že i sebemenší změna libovolné konstanty by způsobila zničení vesmíru. Vědecké výzkumy v této oblasti dovolily vědcům dospět k závěru o přítomnosti Nejvyššího rozumu řídícího vesmír.

Největší fyzik 20. století Arthur Compton, laureát Nobelovy ceny, říká: „Víra začíná znalostí toho, že Nejvyšší rozum stvořil vesmír a člověka. Mně není těžké tomu věřit, protože fakt existence plánu, a tudíž Rozumu, je nezvratný. Pořádek ve vesmíru, který se odehrává před naším zrakem, sám svědčí o pravdivosti největšího a nejvznešenějšího tvrzení: „Na počátku byl Bůh“.

S podobným tvrzením v různých dobách vystupovali: Albert Einstein, Max Planck, Charles Darwin, C. Flammarion, N. I. Pirogov, Jules Ch. Duchesne, F. Crick, A. D. Sacharov, P. P. Garjajev a další vědci po celém světě.

Pojem „Fyzický svět“. V současné společnosti existuje představa, že je jenom fyzický svět, který se dá vidět, ohmatat, zkoumat rozložením na součásti, proto se veškerá činnost omezuje na tento svět.

Avšak vědci podali důkaz, že fyzický svět je pouze „špičkou ledovce“. Nositel Nobelovy ceny, italský fyzik C. Rubbia, tvrdí, že viditelná hmota tvoří pouze jednu miliardtinu celého vesmíru. Vesmír je mnohem širší a vědci poskytli důkazy o nových úrovních existence života v něm. Objev ruského vědce S. V. Zenina o informačně-fázovém stavu hmoty, zdokonalení teorie holografiky vesmíru anglického fyzika D. Bohma, objevy ruských vědců G. I. Šipova a A. E. Akimova v oblasti teorie fyzikálního vakua a torzního pole svědčí o víceúrovňovosti a existenci rozumového řízení vesmíru.

Pojem „Člověk“. V konzumní společnosti se člověk posuzuje jako část materiálního světa. Má svůj "začátek" (narození) a "konec" (smrt) - stejně jako má svůj zrod a zničení libovolný předmět nebo proces fyzického světa. Protože, podle představ většiny, člověk žije jenom jednou, je třeba prožít svůj jediný život v požitku ze všech jeho výhod. Za jeden život se nedá být dokonalým, proto nemá smysl usilovat o vysokou mravnost, která předpokládá vnitřní omezení a sebekázeň.

Pokud však vezmeme v úvahu, že vesmír je komplexní víceúrovňový systém existence různých rovin bytí, tak i takový složitý živý organismus jako člověk je víceúrovňový. Technologie počítačové GDV-grafie K. G. Korotkova, založené na Kirlianovém efektu, názorně u člověka prokazují přítomnost energetické složky – biopole, které odráží jeho myšlenky a pocity.

Člověk má kromě smrtelné části ještě i nesmrtelnou část, která se vyvíjí v průběhu mnoha vtělení. V průběhu mnoha svých životů člověk hromadí zkušenosti, rozvíjí své nejlepší vlastnosti a v souladu s příčinně-následným řetězcem, sklízí plody svých činů uskutečněných nejen v jednom životě, ale ve všech předcházejících životech. Pokud by člověk věděl, že nežije jenom jednou, hluboce by přemýšlel ještě před spácháním nemravného konání. Pochopil by, že pokud urážel, ponižoval, klamal a někoho zabil v předcházejícím vtělení, pak v následujícím přerodě bude sám uražen, ponížen, oklamán a zavražděn.

Vědecký přístup zkoumání otázek reinkarnace, který se začal rozvíjet v roce 1960, a založení mezinárodní Asociace terapie výzkumu „minulých“ životů v roce 1980, do které spadají vědci z Velké Británie, Německa, USA, Ruska a dalších zemí, dovolily zdokumentovat tisíce případů vzpomínek na minulé životy. Například americký lékař, profesor Stevenson během 40 let prozkoumal 3000 případů dětských vzpomínek na minulé životy.

Pokud by se vyučovaly ve školkách a školách jenom dva Zákony vesmíru: o příčinně-následných vztazích a o přerodu nesmrtelné části člověka, pak by se za jednu nebo dvě generace  od základů změnila společnost a nasměrovala by se na mravní cestu.

Po podrobném prozkoumání třech hlavních pojmů, všechny ostatní pojmy (spolu s prvními třemi) prezentujeme pro přehlednost a stručnost v tabulce.

III. Cesty z mravní krize společnosti.

Státy, postavené na mravních zásadách, vždy měly sociální, ekonomické a politické výhody, což je vedlo k prosperitě a blahobytu. Proto jediným způsobem jak vyjít z libovolné krize, je zvýšit mravnost národa. Když se člověk stává morálnějším, pak se sám automaticky začíná vzdávat toho, co je nemravné.

V současnosti se média ladí na notu nejnemorálnějších tužeb lidí, podporujíce nízké vzory: hrubost, kouření, násilí, sexuální zneužívání a perverzi a jiné. Ale stát v sobě musí najít sílu začít kampaň proti kouření a zvyšování konzumace alkoholu na nejvyšší úrovni. Dalším krokem musí být průnik na obrazovky TV, do rádií, na stránky novin a časopisů všech nejvyšších, nejmorálnějších, nejnádhernějších obrazů umění a kultury, které postupně vytěsní (ne cestou zákazu) vulgárnost, hrubost a násilí z vědomí lidí a tedy ze všech oblastí veřejného života.

Je nutné zasít do vědomí národa chápání Boha jako nejvyššího mravního Zákona, který existuje ve vesmíru. Oživení morálky by mělo být národním programem, národní ideologií, podporovanou na všech úrovních, všemi možnými způsoby.

Okolní svět je zrcadlo, které odráží naše vědomí.

Dokonalému vědomí odpovídá dokonalý svět.

Je potřeba na státní úrovni podporovat mravní pojmy, jakými jsou čest, upřímnost, dobro, skromnost, dobrosrdečnost a další. Je zapotřebí na státní úrovni hlásat: „Vy jste mravní lidé, musíte usilovat o blaho a dobro. Všechno kolem vás se musí transformovat díky vaší dokonalosti!“ A po několika letech se situace začne měnit.

Program může být i nejjednodušším: „Já jsem za mravnost!“, „Žiji se svědomím!“.

Pojďme společně vytvořit z mravnosti základní princip života!