Učení o pravé Víře
Milovaný Ježíš
8. ledna 2007
JÁ JSEM Ježíš, který k vám dnes přišel.
Abyste pochopili účel mého příchodu, chtěl bych se zastavit na obecně známých věcech, které jsou obvyklé ve vaší společnosti na její charakteristické fázi vývoje. Takže, vy žijete ve svém světě a zřídka se setkáváte s věcmi, o kterých byste měli přemýšlet v první řadě. Jste znepokojeni vším, co vás obklopuje ve vašem životě. Přemýšlíte o tom, jak zajistit svou rodinu, o tom, co si obléknout nebo co si dát k jídlu. Spousta shonu je ve vašem životě. A zdá se vám, že žijete zcela oprávněně jako všichni ostatní.
Pokud se však zamyslíte nad tím, co děláte ve svých životech a nakolik je to opodstatněné z hlediska toho Učení, které jsem vám dával před 2000 lety, nic se nezměnilo. Měl bych se znovu vrátit do inkarnace a mluvit o stejných věcech, o kterých jsem tehdy mluvil.
Pamatujete, jak jsem vám říkal, abyste si nedělali starosti s chlebem každodenním, že lilie polní vypadají mnohem lépe než vy. Nebeští ptáci nesejí, nesklízejí, ale jsou nasyceni. A Pán se skutečně může také o vás postarat [1].
Proč vy, nacházejíc se na vrcholu evolučního žebříku pozemských evolucí, věnujete tolik pozornosti vašim nejběžnějším potřebám? Doslova vytváříte kult z oblečení, jídla, prestižních věcí.
Nic se nezměnilo od doby, kdy jsem přišel do inkarnace před 2000 lety. Osvojili jste si mnoho současných věcí. Máte moderní techniku, auta, počítače, ale vaše vědomí je stále na stejné úrovni, na jaké bylo před 2000 lety. Je to politováníhodné.
Chápete, k čemu mířím? Jste znepokojeni množstvím zbytečných věcí, které existují ve vašem světě, a 99 procent vašeho času jste zaneprázdněni těmito věcmi. Zamyslete se nad tím, jak můžete přijít k vašemu Otci na Nebesích, pokud jste neustále zaneprázdněni pozemskými problémy.
I tehdy, když se podle vás věnujete Bohu, chodíte do kostela, modlíte se, dodržujete církevní pravidla, i tehdy nepřemýšlíte tolik o Bohu, kolik jste znepokojeni tím , co si o vás myslí ostatní lidé. Jak vypadáte, když jste v chrámu a jak vypadají ostatní lidé, kteří přišli s vámi do chrámu. Když mám možnost být přítomen během církevní služby v chrámu, a ne během jakékoli služby mohu být přítomen, s překvapením naslouchám vašim myšlenkám a zachycuji vaše pocity. A víte, je velmi vzácné najít v lidech skutečně Božské pocity. Zpravidla přicházíte do chrámu, abyste vyřešili své pozemské problémy, abyste mohli vy a vaši příbuzní žít lépe a být zdraví. A někdy naopak přejete zle jiným lidem, se kterými se znáte.
V kostele stále řešíte své pozemské záležitosti. Nemyslíte na Boha. A pokud se přiblížíte k mému obrazu, pak jen proto, abyste požádali o něco, co vám chybí ve vašem pozemském životě.
Zamyslete se nad mými slovy. Zdá se vám, že mluvím záhadami, není jasné, kam směřuji.
Mluvím o tomtéž, o čem jsem mluvil před 2000 lety. Snažím se vám dát najevo, že je třeba přemýšlet o vaší duši, o vašem vztahu s Bohem a především o Bohu uvnitř vás. Učil jsem modlitbě o samotě s Bohem a odsuzoval jsem pokrytectví [2]. Vzbouřil jsem se proti liteře zákona, nutil jsem vás přemýšlet o duchu. A teď mluvím o tom samém. Nemělo by vás zajímat nic jiného než váš vztah s Bohem. A tehdy, když hledáte Boha, abyste získali smysl života a začali učit tomuto smyslu druhých, nepřibližujete se k Bohu, ale jen se od Něj vzdalujete.
Pouze tehdy, když nacházíte úplné uspokojení ze spojení s Bohem uvnitř vás a nemusíte se s nikým dělit o vaši tichou radost, protože jste zcela spokojení a šťastní, teprve pak najdete pravého Boha. A já s dojetím mám možnost vás sledovat. A začínáte cítit mou přítomnost.
Jsem stále s vámi. Ale váš stav vědomí a vaše starosti o každodenní problémy oddělují nás od sebe navzájem.
Tak usiluji o komunikaci s vámi! Tak vzácné jsou chvíle, kdy se mi podaří vstoupit s někým z vás do přímé komunikace. Jsem tak šťastný z těchto okamžiků. Velmi dobře si uvědomuji, že každý člověk, který zažil tuto zkušenost přímého kontaktu se mnou, už nemůže žít jako každý jiný. Bude hledat samotu a vnitřní kontakt se mnou. A bez tohoto kontaktu už nevidí sebe a svůj život.
Ta tichá radost a klid, který takový člověk kolem sebe v životě šíří, je lepší než všechna kázání a poučení. Je živým příkladem jednoty se mnou a s Bohem, nacházejícím se uvnitř něho samého.
Ti nejlepší a nejvěrnější křesťané dosáhli této vnitřní jednoty v tichu jejich srdcí. Byli však jiní, kteří se snažili hrát na mír, na lásku, na milost. Ale jeden krátký pohled, který se na ně vrhl, stačil k určení míry jejich pokrytectví a k distancování se.
Přál bych si, abyste našli ve svém srdci dar rozlišování a rozlišovali všechny vlky v rouše beránčím, bez ohledu na to, za jak krásná slova se skrývají, a bez ohledu na to, jaké skutky dělají. Mnoho lidí dělá zdánlivě správné věci, mluví o Bohu, chodí do kostela, ale ve svých srdcích jsou ode mne mnohem dále, než mnozí z těch, kteří nepředvádějí svou víru, ale plní přikázání Otce ve svém srdci.
Přišel jsem k vám dnes, abych vám připomněl Učení, které jsem dával před 2000 lety, ale které dodnes neztratilo svůj význam. Chci vám připomenout, že jsem byl ukřižován za Učení, které jsem nesl. A kdybych teď přišel a začal dávat mé Učení, byl bych stejně pronásledován ze strany zákoníků a farizeů, kteří sedí v kostelech.
Existují skuteční služebníci, ale ještě více falešných služebníků. Proto chci, abyste rozlišovali ve svém vědomí a nenadávali zbytečně na tu či onu církev, to či ono učení.
Správné učení se může nesprávně lomit v neočištěných srdcích lidí. Ale to neznamená, že učení je špatné. Hledejte Boha především v sobě, ve svém srdci. A tehdy, když získáte vnitřní soulad s Bohem, nebudete se bát žádného vlka v rouše beránčím a žádného falešného pastýře.
Byl jsem rád, že jsem k vám dnes mohl přijít a připomenout vám mé Učení, které jsem dával dříve a se kterým přicházím znovu skrze tohoto posla.
JÁ JSEM Ježíš.
________________________________________________________________________________________________
[1] Matouš 6:25-33
25 „Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život ani o své tělo – co budete jíst a pít a co si oblečete. Není snad život víc než jídlo a tělo víc než oblečení?
26 Podívejte se na ptáky na obloze. Nesejí, nesklízejí, neshromažďují do stodol, ale váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší?
27 Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den?
28 A proč si děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou.
29 Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.
30 Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, neoblékne snad mnohem spíš vás, vy malověrní?
31 Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‚Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?‘
32 Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš Nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33 Hledejte nejprve Boží Království a Jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno.
[2] Matouš 6:5-6
5 Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi.
6 Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.